Jak přežít tragédii.
(úryvek z knihy)
Nezůstávejte v neštěstí sami. Co dělat, když nás v životě potká osudové neštěstí? Jak přežít tragédie takových rozměrů, jako jsou vážný úraz milovaného dítěte, vážná nemoc, trvalé postižení, smrt?
Pro začátek jedna univerzální rada. Nikdy v neštěstí nezůstávejte sami. Neváhejte se obrátit na kohokoli, kdo vás podpoří, kdo vám poradí, pomůže zorientovat se ve spleti možností, úředních postupů, nařízení, diagnóz, rehabilitačních možností.
Lidsky vám jistě pomohou vaši nejbližší, rodina a kamarádi. V zákoutích vaší mysli a duše vám pomůže nezabloudit terapeut, psychosociální poradce, psycholog nebo duchovní.
Je tolik věcí, které je potřeba udělat. Čas rychle běží a vy chcete udělat pro své blízké to nejlepší. V České republice najdete celou řadu neziskových organizací, asociací a sociálních služeb, kde se najdou ruce, které vám pomohou. Je tady hodně lidí, kteří mají podobnou zkušenost jako vy. Mají ji za sebou, prožitou. Vědí nejlépe, co dělat a jak vám asi je. Smysl toho, co se jim přihodilo, nalezli zpětně v tom, že mohou být užiteční lidem, které potkalo totéž. Nacházíte se na cestě, kterou už jiní prošlapali.
Nebuďte v tom sami. Hned od začátku. Možná máte právě intenzivní potřebu schoulit se do klubíčka, schovat se, nikoho nevidět, s nikým nemluvit. To je úplně v pořádku. Dopřejte si prožívání hlubokého smutku o samotě, když to právě potřebujete.
Avšak stáhnout se úplně do sebe a přerušit veškeré kontakty s okolím vám dlouhodobě nepomůže. Vyhledávejte podporu a pomoc. Nestyďte se o ni požádat, kdykoli ji potřebujete.
Může se stát, že vás někde odmítnou nebo odbydou. Často pak pečující rezignuje a o nic dalšího se nepokouší. Je to přece tak zraňující a někdy ponižující. I přesto to, prosím, nevzdávejte. Zkoušejte to zas a znova. Pomoci se jistě dovoláte, jen vás musí slyšet ti správní lidé.