M.D.I.S.

Pokora

Pokora neznamená být ponížený a nevýrazný. Je to dar člověku svobodně sloužit potřebným. I zde platí , že je mnoho povolaných, ale málo vyvolených. Mnozí by chtěli a mnohdy dovedli pomáhat, ale nemohou - není jim to dáno.

Každý kdo má to štěstí a smí podat druhým pomocnou ruku, tak se mu dostává velké milosti. Je to naplnění našeho lidství a smyslu života, ale právě proto, že je to tak jednoduché, není to vůbec lehké pochopit.

Pokora znamená velkou vnitřní sílu a přesvědčení člověka a slaboch nemá šanci sílu a hloubku takového myšlení vůbec pochopit. Mnozí lidé si myslí, že být pokorný je pro slabé a bojácné lidi. Omyl. Pocity méněcennosti jsou stejně destruktivní jako namyšlenost nebo zpupnost a každý člověk má v sobě při stvoření dán do vinku vědomí pokory.

Platí, že s mírou pokory je také svázána míra sebereflexe, moudrosti, a schopnosti posoudit své schopnosti. Pokorný člověk nemá potřebu porovnávat se s ostatními. Ví, že si nikdy nemůže být jistý v tom, že ví objektivně všechno a je schopen za všech okolností rozlišit dobro od zla. Nikdy nebude sám sebe stavět do role soudce. Bude si vědom svých chyb a omezení.