M.D.I.S.

Má utrpení nějaký smysl ?

úryvek z knihy

Viktor E. Frankl (Frankl, 2006a) rakouský neurolog a psychiatr vypracoval v průběhu první poloviny 20. století jedinečný psychoterapeutický systém, který nazval logoterapií (logos – řecky slovo, smysl nebo význam). Logoterapie vznikla na základě děsivé osobní zkušenosti.

Viktor Frankl přežil hrůzy koncentračního tábora v průběhu druhé světové války. To, co mu pomohlo přežít, bylo především uvědomění, že jediné, co mu jeho trýznitelé a věznitelé nemohou vzít, je jeho postoj k utrpení, které prožívá, a smysl, který v tak strašlivé situaci dokáže najít. Viktor Frankl jej nalezl v pomoci druhým.

Podstatu logoterapeutických principů hezky vystihl jeden z mých klientů. „Můj život se zásadně změnil, když jsem si ve složitých životních situacích přestal klást otázku: Proč právě já? Proč mi to dělají (šéf, arogantní kolega, osud, nemoc …)? A začal si říkat: Fajn, stalo se, bolí to a klidně bych se bez toho obešel. Co mě to má ale naučit? Co je to za výzvu? Kam se mám posunout? Jakou odpověď dám na tuto otázku, kterou přede mne život staví?“ Jeho osobní proměna stála na změně postoje k tomu, co se mu v životě děje (přijetí nezměnitelného a orientace na budoucnost).

Za slovo život si může každý člověk dosadit to důležité, v co věří, co mu dává smysl a odpovědi na otázky, které si lidstvo klade, co svět světem stojí. Můžete společně s Milošem myslet na Boha, jiný člověk bude vnímat situaci, ve které se nachází, jako důsledek karmických příčin současného nebo minulých životů, přistupovat k osudovým výzvám s klidem zenového mistra nebo vše přijímat jako jednu z forem naplnění potenciálu univerzálního a nekonečného.

Jiní lidé si doplní slova osud, náhoda, vesmír, entropie, chaos a kdoví, která všechna další. Jiní budou obviňovat celý svět a litovat se. Další propadnou alkoholu nebo závislosti. Někteří budou bojovat hlava nehlava s čímkoli a kýmkoli.

Víra je pro člověka důležitá. Je pevnou součástí našeho duševního života. Příčinou zakořeněných postojů, hodnot a přesvědčení. I ateismus je víra. Věřím, že nic vyššího nebo dalšího neexistuje.

Víra může být vnímána jako cosi, co nás rozděluje, ale není tomu tak, když si uvědomíme, že ať již věříme v cokoli, jsou zde základní existenciální záležitosti, které nás spojují.)